Právě v době, kdy předseda vlády Babiš (za hnutí ANO) hřímá, že zruší tendr na dodavatele testů pro školáky, protože vítěz je jen překupník, který nemá ani jasné vlastníky ani podnikatelskou historii, tak vedení našeho města (rovněž za ANO) připravuje předání projektu na výstavbu bytového domu firmě s podobným příběhem.
Ministr Hamáček už to prý vládě vysvětlil.
Tak se budeme těšit, že i vedení našeho města věrohodně vysvětlí, proč náhle změnilo zadávací podmínky na zájemce o výstavbu bytového domu na Berlínku. Z těch kupodivu vypadla jediná kvalifikační podmínka – představit své reference. Reference musíte představit, abyste mohli na úřadě vyměnit splachovadlo. Na stavbu bytového domu však nejsou potřeba. Neznámá společnost, která by původními podmínkami neprošla se tak stala překvapivým vítězem.
Třeba se konečně vzbudí opozice, požádá o oficiální stanovisko vedení města k důvodům změny zadávacích podmínek, vyžádá si zápis z jednání výběrové komise a bude nás informovat o svých zjištěních. Mě určitě zajímá, jaký postoj opozice zaujme při jednání březnového zastupitelstva, které definitivně o výběru developera rozhodne.
V minulých dílech jsem shrnul veřejně dostupné informace o současnosti a historii společnosti Brickbay SE, která je jediným adeptem na získání pozemku pro výstavbu velkého bytového domu. To byla taková práce pro sedmáka ZŠ, který umí napsat vyhledávané slovo do Googlu. Nyní bych chtěl přidat pár praktických informací a zkušeností nejen z našeho města, abychom si dali dohromady kontext a scénáře, které nás mohou čekat. Takové texty jsou psány ne proto, aby pak někdy autor mohl plesknout dlaněmi do stehen a zvolat: „dyť jsem to říkal!“, ale proto, aby se ty špatné věci nestaly. A ony se nestanou, když zodpovědní budou rozhodovat zodpovědně. Zodpovědně k budoucnosti tohoto města za deset, dvacet, padesát let. Ne zodpovědně ke svým osobním zájmům a politickým bodům před příštími volbami.
PROČ NĚKDO ZAKLÁDÁ SPOLEČNOST SE SKRYTÝMI VLASTNÍKY A SÍDLEM V DAŇOVÉM RÁJI?
Předně je třeba si říct, že vlastnit anonymně firmu a podnikat z Kypru nebo Marshallových ostrovů je legální. Je také legální založit a prodat ročně 100 firem a mít virtuální sídlo tam, kde ho má dalších tisíc firem. Ale proč to někdo dělá?
1. Daňová optimalizace
Pokud se bavíme o sídle v daňovém ráji, tak určitě kvůli daním. Když máte sídlo firmy ve Dvoře Králové a zaplatíte milion na dani z příjmů, tak cca 240.000 pomůže rozpočtu našeho města, 90.000 našemu kraji a zbytek putuje do státního rozpočtu. Když máte sídlo na Kypru, daně jsou o třetinu nižší. Pokud se šikovně zapojíte do sítě propojených firem a vzájemně si do nekonečna poskytujete fiktivní protiplnění, poradenské služby, sankce a podobně, nejspíš se většiny těch daní dokážete zbavit úplně. Netřeba dodávat, že město i kraj ostrouhá.
2. Utajení skutečných vlastníků
Někdy se firmě vyplatí nezveřejňovat své vlastníky vůbec. Důvodem jistě může být skromnost majitele. Může tu být bohulibý zájem vybudovat firmu pro svého nezletilého syna, a přitom skrýt majetek před rozhazovačnou bývalou manželkou. Ale co kdyby mezi majiteli byl někdo ve střetu zájmů? To by byla teprve pecka – mít podíl ve firmě s utajenými vlastníky a sám sobě dohodit zakázku z veřejných peněz. Nebylo by to v Česku ani poprvé ani naposledy.
Těch důvodů, proč zakládat tzv. offshore může být daleko více. Od těch upřímných a legálních až po čardáš daleko za hranou.
MÁME NĚJAKÉ PŘÍBĚHY, PŘED KTERÝMI BYCHOM SE MĚLI DRŽET NA POZORU?
No jejda. Takových už bylo. Pojďme si pár černých scénářů představit:
1. SCÉNÁŘ: PROTIVÍTR INVEST
Ať nechodíme daleko. Jasnou šlamastykou, se kterou se léta potýkáme je prodej pozemků společnosti Protivítr, která nedbá slibů, dohod ani sankcí. Místo nových bytových domů se na pozemku pýří pýr a bodláčí. Rovněž v Alešově ulici jsou už léta prodané pozemky soukromým vlastníkům pro výstavbu rodinných domů, na kterých se nic neděje. Kvůli těmto parcelám pak nemůžou jinde stavět lidé, kteří stavět skutečně chtějí.
Takto by mohla dopadnout varianta, kdy město pozemky prodá a nestanoví jasná pravidla, věcná břemena, sankce a termíny.
2. SCENÁŘ: H-SYSTÉM
Toto je složitá kauza , která se táhne přes dvacet let. Jen ve stručnosti – lidé složili zálohy na výstavbu nových bytů v Horoměřicích. Developer peníze vytuneloval a zkrachoval. Několik lidí se rozhodlo si nemovitosti za své peníze dostavět. Jenže i tak nemovitosti padly do dražby a majitelé museli vytáhnout další peníze. A v roce 2018, po dvaceti letech do třetice. Této variantě se dá vyvarovat pouze zodpovědným přístupem města i budoucích vlastníků, kdy kromě minimální zálohy budou platby za byty probíhat vždy až po dokončení určité stavební etapy.
3. SCÉNÁŘ: DEVELOPER PSJ a PRAŽSKÝ MRAKODRAP V TOWER
Na straně jedné fenomenální stavba, ve které můžete mít za souseda Jaromíra Jágra nebo Jaromíra Soukupa a cena bytů je i přes sto milionů. Na straně druhé 700 dodavatelů, živnostníků a firem, kteří nedostali zaplaceno dohromady cca 2 miliardy. Jeden můj známý byl jedním ze subdodavatelů. V 63 letech vzal svou poslední zakázku na zámečnické práce a poté chtěl odejít do důchodu. Za tu zakázku nedostal nikdy zaplaceno a na těch cca 5 milionů, které najednou dlužil svým zaměstnancům a dodavatelům vydělává dodnes.
4. SCÉNÁŘ: NESPLACENÉ DLUHOPISY OBČANŮM
Hitem developerské sezóny je financování s pomocí veřejně nabízených dluhopisů. Být společnost bez historie, developerských zkušeností, a ještě s neznámými vlastníky není úplně ideální pozice pro jednání v bance o úvěru na sto milionů. Daleko jednodušší je si půjčit od lidí formou dluhopisů. Jenže těch nesplácených dluhopisů už začíná být podezřele mnoho, a to finanční důsledky stávající krize ještě naplno neudeřily.
Poslední dva body ošetříme jen velmi těžko. Riziko je tím větší, čím méně zkušeného developera vybereme. Bude město věřitelem poslední instance? Budeme všichni z našich veřejných peněz ručit za případné závazky nebo je to riziko případných investorů a dodavatelů? Co potom naše reputace a získávání peněz pro další investiční záměry města?
Zcela jistě už nejeden zkušený developer klopýtl a udělal vrásky na čele nějaké radnici. Jestli to je dostatečný argument vybrat tedy nějakého nezkušeného, Bůh s námi. Jestli mi ani tento týden neproletí výlohou cihla, napíšu na závěr něco alespoň trochu pozitivního.